Učitelé navštívili památky v regionu a brněnské Janáčkovo divadlo. Program pobytu v moravskobudějovické škole připravil zástupce ředitele Bohuslav Janderka. Delegaci učitelů přijal starosta Vlastimil Bařinka.

Požádali jsme účastnice semináře Jitku Janotovou Doležalovou, Željku Zadrovou, Elenku Podsedníkovou a Lenku Janotovou, která byla zároveň organizátorkou, aby letošní seminář zhodnotily.

Ve škole T. G. Masaryka si každý učitel do své třídy podle aprobací vybral jednoho nebo dva kolegy z Chorvatska. J. Janotová Doležalová byla na výuce češtiny, přírodovědy a tělocviku. Líbilo se jí, jak česká kolegyně kromě práce s elektronickou interaktivní tabulí střídala různé učební metody. Způsob výuky se dá srovnat s výukou u nás, ale čeští žáci jsou víc zaměřováni na poznávání přírody a významných míst v rodném kraji, na vlastivědu. Líbila se jí také hodina tělovýchovy, kde se hodně pozornosti věnovalo gymnastice. Přijetí ve škole bylo velmi příjemné, kolegové byli vstřícní, chtěli se bavit o otázkách výuky a vybízeli hosty, aby se do hodiny zapojili. Také děti se zajímaly o různé věci. Na chodbě stál panel o daruvarské škole. Hostitelé byli velmi přátelští, na společném posezení se zajímali o výuku v našem prostředí. Bylo to velice příjemné, jednak díky hostitelům a jednak díky našim učitelům, uzavřela J. Janotová Doležalová.

Žáci jedné z pátých tříd se podle E. Podsedníkové chtěli naučit chorvatsky zdravit, zajímaly se o rozdíly mezi oběma jazyky. Škola má titul ekoškoly, žáci třídí odpad už ve třídě, třídy mezi sebou soutěží ve sběru papíru. Organizují projektové dny zaměřené na ekologii, kdy se navštěvují s partnerskými školami a organizují různé soutěže.

Vychovatelky navštívily jednu ze tří mateřských škol. Ž. Zadrová stručně popsala, že v porovnání s našimi školkami mají děti ve skupinách značně víc prostoru pro hraní. V každé skupině jsou maximálně 24 děti a dvě učitelky. Velkou výhodou je jídelna. Skupiny jsou v přízemí i v patře. Do školy chodí děti od tří do šesti let. Pracuje se téměř stejně jako u nás. Ve skupinách jsou střediska různých aktivit, např. koutek se stavebnicemi, dramatický koutek... Škola je vybavena podle evropských standardů. Používají se didaktické hračky, ale také plastové zátky od nápojů. Děti se mohou učit anglicky či německy a navštěvovat se s předškoláky v partnerských městech v Rakousku. Cena pobytu v mateřské škole je značně nižší než u nás a reguluje se na státní úrovni.

Organizaci semináře měla na starosti ředitelka daruvarské školy Komenského L. Janotová. Řekla nám, že se hodně dozvěděla v diskusi s ředitelem školy T. G. Masaryka Milošem Březinou. Čeští ředitelé škol mají větší kompetence než zdejší, mohou například odměnit učitele za jejich aktivitu a výsledky. Jako velkou výhodu vnímají fakt, že ředitel má v každé škole svého zástupce, ale oba jsou také určitý počet hodin ve výuce. Vedení školy úzce spolupracuje s lokální správou, spolu rozhodují o tom, co, jak a kdy podniknout k zlepšení výuky. Kritéria financování škol jsou jasně definována. Velkou výhodou je, že každá škola má družinu (chor. produženi boravak) jako pokračování výuky, kde učivo přirozeně navazuje na řádné hodiny. V naší škole máme družinu také, ale jenom díky ochotě mladého učitele Syrůčka. Škola na ni prostředky nedostává.

„Celkově mohu seminář zhodnotit jako velmi příjemný, klidný a pohodový. Zúčastnilo se ho hodně mladých lidí, kteří měli velký zájem poznávat a učit se. Vlastně se splnily všechny tři cíle semináře: edukační cíl ve smyslu učení jazyka, poznávání částí a pamětihodností České republiky a za třetí to, že všichni společně vytvořili přátelskou atmosféru. Výsledek se projeví třeba tak, že při větších akcích, například už na Našem jaru, budou více spolupracovat. Ž. Podsedník/L. Syrůček

Před domovinskou válkou připravovala učitelské semináře Školní rada Svazu Čechů ve spolupráci s československým Ministerstvem zahraničních věcí a Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Válka spolupráci přerušila. První poválečný seminář se uskutečnil v roce 2001 v České Lípě díky angažování učitele Petra Trunce a jeho kolegů z pražské Univerzity Karlovy. Další seminář proběhl v roce 2003 v Ostravě díky angažování starosty Lubomíra Karpíška, velkého přítele České besedy Rijeka. Seminář v Chotěšově v roce 2005 připravil Vladimír Foist, který s národopisným souborem z Postřekova navštívil končenické dožínky.

Další semináře, které se od roku 2006 konají každoročně, zorganizovali ředitelka ČZŠ Komenského Lenka Janotová a PhDr. Ivo Martinec z Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, v posledních letech se do organizace zapojuje poradkyně pro české školy a výuku češtiny Jitka Staňová Brdarová. Semináře z větší části financuje chorvatské Ministerstvo vědy, osvěty a sportu, spolufinancuje ho české Ministerstvo zahraničních věcí.